Filip Renč, Československo, 1991
Celovečerní hraný debut talentovaného absolventa Katedry dokumentaristiky z pražské FAMU Filipa Renče vychází ze skutečného případu, který veřejnosti ve své reportáži poprvé představil známý český investigativní novinář Josef Klíma. Jednalo se o příběh mladistvé dívky, která byla v polovině osmdesátých let administrativním omylem umístěna v Ústavu pro mentálně postižené dívky. Do filmové role čtrnáctileté Mariky, kterou znásilnil její vlastní otec, si Renč vybral tehdy stejně starou Aňu Geislerovou, která předvedla strhující, ryze emocionální herecký výkon. Film vystihuje zoufalý boj Mariky proti bezpráví, nezájmu dospělých, sadistickému jednání vychovatelek a tyranskému režimu, který v ústavu panoval a který o pomoc marně volající náctiletou chovanku vedl k rázné revoltě tragických rozměrů. Navzdory kritikám, že filmové zpracování za účelem dramatičnosti značně zkreslovalo fakta a skutečnou povahu jednotlivých aktérů případu (chovanek i personálu), bylo Requiem pro panenku diváckým hitem a stalo se nejnavštěvovanějším českým filmem roku.
Jana Bébarová
