Film předkládá Kafkovu Proměnu v interpretaci jednoho z tvůrců Československé nové vlny. Nápad na film vznikl už v šedesátých letech, ale Janu Němcovi se ho podařilo realizovat až v emigraci. Díky specifické práci kamery má divák možnost na vlastní kůži pocítit, co mohl zažívat Řehoř Samsa, když se proměnil na brouka.