Zasloužilý režisér Juraj Herz se v letech 2009 a 2010 prezentoval dvěma filmy tematizujícími hrůzy druhé světové války. Tvůrce, který si v dětství sám prošel peklem koncentračního tábora (nejprve v Ravensbrücku a poté v Sachsenhausenu), si v případě prvního, psychologického snímku T. M. A. zvolil jako pozadí pro hororovou zápletku nacistická zvěrstva páchaná na mentálně postižených dětech. U následujícího Habermannova mlýna se dějovým rámcem stal dramatický poválečný odsun Němců z pohraničí. Choulostivé téma moderních dějin českého národa Herz demonstruje na příběhu inspirovaném skutečným osudem německého podnikatele Augusta Habermanna. Bohatý majitel mlýna a pily žil s rodinou na severní Moravě a bez předsudků dával práci Čechům i Němcům. Dobový film vzniklý v česko-německo-rakouské koprodukci se snaží vyhnout černobílému vykreslení zobrazované doby, která jeho protagonisty postavila před nesnadnou charakterovou zkoušku.
Jana Bébarová