„Špatná paměť je široké téma, které se týká jak dopadu dějin na vědomí dalších generací – a Polsko je v tomto ohledu obzvlášť zatíženo neurózou špatné politické paměti – tak i paměti v existenciálním a emocionálním smyslu, která mě jako spoluautora cyklu zajímá nejvíce,“ říká Łukasz Maciejewski, polský programový ředitel Kina na hranici. „V rámci sekce představíme několik unikátních polských titulů, například rané mistrovské dílo Krzysztofa Zanussiho – třicetiminutovou Smrt provinciála z roku 1965, legendární Robotnicy ’71, dokument v režii Krzysztofa Kieślowského a Tomasze Zygadła, a Královnu andělů Mariusze Grzegorzka z roku 1999 – barokní, neklidný, hutný film o síle podvědomí.“

Hosty Kina na hranici budou tvůrci těchto snímků, mimo jiné, Mariusz Grzegorzek, Barbara Grzegorzek, Dorota Pomykała, Gabriela Muskała a Jacek Petrycki.

Kdo si nepamatuje historii…

V rámci sekce budou uvedeny také filmy z Česka a Slovenska, které odkrývají složité a často nepříjemné kapitoly naší minulosti. „Vydáme se na cestu do zákoutí naší společenské i individuální minulosti plné problémů, kde se skrývají události, na které neradi vzpomínáme. Jsou však natolik důležité, aby nás přiměly zamyslet se nad chybami a křivdami, kterých jsme se dopustili, a které ještě dnes zanechávají stopy v našich úsudcích a postojích. Filmy v této sekci nám mimo jiné přiblíží politické zneužívání, společenská tabu, individuální traumata, chyby a zločiny, které zůstávají v naší kolektivní paměti,“ uvádí Martin Novosad, český programový ředitel Kina na hranici.

„Jedná se o příběhy, které často vyvolávají protichůdné emoce, nutí nás přemýšlet o vlastních komplexech, motivech a svědomí a často odhalují zdroje sociální či individuální agrese,“ dodává. Díky dojemným filmovým vyprávěním budeme čelit otázce viny, odpovědnosti a možnosti usmíření. „V době, kdy opět vidíme rozdělení společnosti, se chceme postavit naší minulosti a historické zkušenosti. Pokusíme se ukázat jejich vliv a to, jak nás osobně i kolektivně ovlivnili. Divákům tak dáváme prostor k zamyšlení a diskuzi o složitých tématech a hledání společných odpovědí z různých úhlů pohledu.“

„Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.“ Tento slavný citát George Santayany nám v duchu naší sekce připomíná, že historie, ať ta společenská či individuální, má zásadní vliv na to, kým jsme dnes. V Těšíně uvedeme spoustu filmů, které s tím souvisí. Například významnou českou Noc nevěsty o traumatu kolektivizace a střetu spirituality s materialismem, nebo Tichou bolest ze Slovenska – pohled na zločiny komunismu, které zasáhly obyčejné lidi. Součástí retrospektivy Jiřího Mádla bude také snímek Konfident, z dílny slovenského herce a režiséra Juraje Nvoty. 

Sekce „Špatná paměť“ nabídne jedinečné snímky, které ukazují, že minulost v sobě stále neseme. Někdy se o ni přeme, jindy se ji snažíme potlačit, ale nakonec ji musíme přijmout, pochopit a zpracovat. Jak filmová, tak literární tvorba nám dává možnost se k těmto tématům vrátit a nahlížet je z různých perspektiv.

Literatura na hranici

O otázkách minulosti a jejího dopadu na současnost se bude debatovat také v rámci 8. ročníku Literatury na hranici – tradičního cyklu literárních setkání doprovázejícího přehlídku Kino na hranici.

„Téma paměti, individuální i kolektivní, se v nejnovější středoevropské literatuře objevuje mimořádně často. Autoři z Polska, Česka, Slovenska a Maďarska znovu otevírají bolestná historická témata, konfrontují nás s minulostí a vyrovnávají se s jejími následky – jak na osobní, tak na národní a mezigenerační úrovni. Ukazují, jak minulost utváří naše dnešní postoje,“ říká Anna Maślanka, členka programové rady pro Literaturu na hranici. „Proto se v literárním programu letošního Kina na hranici podíváme blíže na to, co si my ve střední Evropě pamatovat nechceme, a budeme mluvit o tom, jak literatura pomáhá uchopit a reflektovat tuto špatnou paměť.“

K účasti jsme pozvali spisovatele, publicisty a překladatele, kteří se odvážně chopí témat, jež byla dosud přehlížena či považována za nepohodlná. Svými díly často vyvolávají bouřlivé diskuse a přinášejí nové pohledy na naši minulost.

„Samozřejmě, jako každý rok v rámci Literatury na hranici, i tentokrát bude na programu poezie a literatura faktu. Podrobnosti představíme již brzy,“ dodává Andrzej S. Jagodziński, autor programu Literatura na hranici.

Mezi hosty této sekce budou Mateusz Pakuła, Kateřina Tučková, Nicol Hochholczerová, Jarosław Kurski a Noémi Orvos-Tóth.