Barrandov – czeskie Hollywood 30 czerwca 2021

Barrandov – český Hollywood

Diváci festivalu Kino na hranici uvidí v rámci letošního ročníku retrospektivu filmů z jednoho největších evropských filmových studií.

Filmová studia na pražském Barrandově založili bratři Miloš a Václav Havlovi (Václav byl otcem pozdějšího slavného dramatika a prezidenta). Jejich výstavba byla zahájena v listopadu 1931. Své jméno získaly podle francouzského geologa Joachima Barranda, který v této oblasti v 19. století prováděl paleontologický výzkum a na jehož počest byla nazvána celá okolní čtvrť.

Ve 30. letech studio Barrandov spolupracovalo s filmovými ateliéry UFA v Berlíně a také americkými Paramount Pictures a MGM. Natočilo se zde celkem 32 celovečerních filmů. Během nacistické okupace byl Miloš Havel přinucen ateliéry prodat, zůstal však jejich ředitelem. Po převzetí moci komunisty byla filmová studia zestátněna. V šedesátých letech si zažila období prosperity. Po ekonomické transformaci na začátku 90. let 20. století byly barrandovské ateliéry zprivatizovány a začaly fungovat mj. jako subdodavatel pro jiná studia.

V průběhu jejich historie s ateliéry spolupracovali významní českoslovenští režiséři, jako byli např. Ján Kadár, Elmar Klos, Miloš Forman, Jiří Menzel, Václav Vorlíček a Jan Svěrák. Barrandov je také producentem řady známých amerických filmů, které později získaly Oscary nebo Zlaté glóby, jako třeba snímky Stevena Soderbergha. Připravovaly se zde rovněž proslulé zvláštní efekty k filmu Juliusze Machulského Kingsajz z roku 1987 nebo natáčecí plocha a kulisy pro účely seriálu Jana Łomnického Dům z roku 1980. Barrandov má na svědomí také postprodukci mnoha filmů Janusze Majewského.


Filmová studia Barrandov

„Retrospektiva je věnována 90. výročí založení největších a nejdůležitějších filmových ateliérů v Českých zemích – pražskému Barrandovu – a bude to skvělý výběr. Dějiny barrandovských studií jsou totiž de facto dějinami celé československé kinematografie, neboť prakticky všechny nejdůležitější snímky naší filmové historie vznikly právě na tomto ‚kopci plném kouzel‘, jak někteří těmto stále ještě fungujícím ateliérům přezdívají. Výběr filmů v rámci této sekce bude pro diváky mimořádnou příležitostí, v rámci níž budou moci zhlédnout klíčové filmy z barrandovské produkce, ať už ty známější, nebo širšímu diváctvu méně známé. Především to však bude prezentace mistrovských děl největších českých režisérů, kteří natočili nezapomenutelné filmové perly, oceňované i v zahraničí,“ prozrazuje český programový ředitel Kina na hranici Martin Novosad. „Osobně si mezi vybranými snímky obzvlášť cením Radokovy Daleké cesty, neboť to je filmová balada vyznačující se ve své době novátorským střihem, expresionistickou kamerou a zneklidňující hudbou. Toto nezvykle efektní drama neztratilo ani po dlouhých letech od svého natočení nic ze svého silného emocionálního náboje. Určitě doporučuji i českou filmovou klasiku v podobě snímku Limonádový Joe, který je jednou z nejlepších parodií v české literatuře. Veškeré kulisy k filmu vznikly přímo na Barrandově, kde se také natáčely všechny jeho scény,“ dodává Novosad.

Na programu Kina na hranici se v této sekci můžete podívat na následující filmy:

Bílá nemoc (Hugo Haas; 1937)
Daleká cesta (Alfréd Radok; 1948)
Dnes naposled (Martin Frič; 1958)
Naděje (Karel Kachyňa; 1963)
Limonádový Joe aneb Koňská opera (Oldřich Lipský; 1964)
Obchod na korze (Ján Kadár, Elmar Klos; 1965)
Hoří, má panenko! (Miloš Forman; 1967)
Pasťák (Hynek Bočan; 1968)
Kladivo na čarodějnice (Otakar Vávra; 1969)
Dvojí svět hotelu Pacifik (Janusz Majewski; 1975)
Amadeus (Miloš Forman; 1984)
Vesničko má středisková (Jiří Menzel; 1985)
Kafka (Steven Soderbergh; 1991)
Kolja (Jan Svěrák; 1996) director´s cut

 

Akreditace na festival Kino na hranici jsou stále ještě dostupné v levnější, početně limitované fázi prodeje za cenu 1190 Kč.

 

Návrat

Organizátoři

Spoluorganizátoři

Hlavní partneři