Juraj Jakubisko, Československo, NSR, 1989
"Zobrazené udalosti sa naozaj udiali. Možno takto. ... a možno celkom ináč" - takto začíná Jakubiskův film a jeho sdělení neměli bychom brát na lehkou váhu, neboť balancování mezi skutečností a fikcí, pohádkou a tvrdou realitou je principem jeho poetiky. Režisér vypráví příběh o náhodně propletených osudech dvou mužů, Pepy a Prengela, a mladé Židovky Ester. Děj je zasazený do poválečného mumraje a všechno je podáno v atmosféře "magického realismu". Hrdinové se v nové době snaží nalézt vlastní identitu. Usadí se na vesnici a stanou se z nich cukráři. Tím je dobře vidět jejich postoj k "pokrokové" ideologii stalinistické éry. Sám Stalin se ve filmu objeví… na perníku s jeho podobiznou. Jakubisko důvtipně využívá grotesku, nebrání se kýči, drama neustále prokládá komedií. Nejdůležitější však je, že jeho výstřední filmová hra říká pravdu o době, o níž vypráví.
Jacek Dziduszko
