Dva slovenští zločinci budou za nedlouho propuštěni na svobodu. Jen těžko si umí život mimo celu představit. Mirko venku nemá nikoho, matka s ním nekomunikuje, bratr přestal odpovídat na dopisy. Bez vzdělání a s rozsudkem v papírech nemá šanci najít práci. Naproti tomu Zlatko ví, že se dříve či později za mříže vrátí. Teď se chce pobavit – sehnat heroin, setkat se s matkou, jediným člověkem, vůči kterému má výčitky svědomí. Ze zařízení oba odcházejí přesvědčení, že kromě příležitosti ke spáchání dalšího přestupku jim realita nemá co nabídnout. Režisér Miro Remo odhaluje svět lidí, pro které se vězení stalo domovem, svoboda znamená omezení a sociální vyloučení. Na život recidivistů je nazíráno bez sentimentu, i když se našlo místo také na intimní momenty. "80 % vězňů se vrací do nápravného zařízení", říká jeden z hrdinů, který je s osudem smířený. Na otázku zda jde o charakter zločinců nebo neefektivní systém resocializace, tvůrci neodpovídají zcela jednoznačně.
Mariusz Mikliński