Jiří Krejčík, Československo, 1979
Ztělesnění slavné české operní pěvkyně Emy Destinnové bylo pro slovenskou herečku Božidaru Turzonovovou životní rolí. Velkou profesní příležitost jí dal režisér Jiří Krejčík, který podle scénáře Zdeňka Mahlera natočil film inspirovaný osudy Destinnové. Středobodem snímku o tragickém údělu hudební umělkyně je drama kolem jejího návratu do rodné vlasti, pro který se rozhodla na vrcholu kariéry, jíž si dlouhá léta budovala. Ačkoli jí to všichni kolem rozmlouvají, opouští v roce 1916, během zuřících bojů první světové války, břehy Ameriky a vydává se na dlouhou cestu směr Praha. Doma je však Destinnová přivítána jako vlastizrádkyně a internována na svém zámečku ve Stráži. Tam se naplno rozvine romantická linka, když se zde božská Ema opětovně setkává se svou životní láskou, lesníkem Viktorem. Pod hudbou ke Krejčíkovu filmu je podepsaný Zdeněk Liška, uznávaná kapacita své doby, přičemž Turzonovovou v pěveckých pasážích zastoupila operní pěvkyně Gabriela Beňačková.
Jana Bébarová
